Proč máme rádi motýlky, ale můr se bojíme?

Motýli jsou v naší krajině považováni za symbol něčeho dobrého. Líbí se nám barvy jejich pestrobarevných křídel, jejich způsob letu i jejich užitečnost. Koneckonců díky tomu, že pijí nektar z květin, slouží také jako opylovači, i když například s včelami si nezadají.dva motýli na květinách
 
Na druhou stranu, pokud uvidíme můru sedící na stromě, nebo dokonce u nás v domě, většina z nás okamžitě sahá po novinách. Stejně tak je tomu v případě housenek, i když zde je to pochopitelné – nechceme, aby nám jedly naši úrodu.
 
Víte ale, že motýl i můra jsou jedno a to samé zvíře? Jediný rozdíl je ve tvaru a zbarvení jejich křídel. Zatímco ti první je mají jasné a barevné, aby přilákali opačné pohlaví, ti druzí se specializují na kamufláž. I proto létají v noci, kdy je nízká viditelnost – přes den jim jejich maskování umožní splynout například s kůrou stromu.
 
Avšak přesto, že se jedná o stejný druh, motýlky bestarmy.cz máme rádi, můry však nikoliv. Proč je tomu tak? Důvod musíme hledat především v jejich vzhledu i způsobu života. Zatímco pestré barvy, denní život i třepotavý let z květiny na květinu našemu oku lahodí, šedivá barva můry, stejně jako to, že ji můžeme najít nečekaně, jak někde sedí, nám přijde odporná. Ale i to má svůj důvod.
 
Všichni máme vrozenou instinktivní nedůvěru ke všemu, co se pohybuje v noci. Je to dědictví našich prapředků, neboť to byl čas, kdy se většina predátorů vydávala na lov a kdy bylo třeba mít se nejvíce na pozoru. Každé zašustění listu, prasknutí větvičky, mohlo ohlašovat příchod dravce.motýl pijící rosu
 
Dnes nám samozřejmě většině z nás od zvířecích predátorů nic nehrozí – málokdo se s nimi setká jinde, než v zoo. Není tedy třeba se bát. Ovšem ten prastarý strach, který našim předkům umožnil přežít, je stále v nás, i když je ve většině případů zbytečný.
 
Navíc je nutno uvážit, že tito zástupci hmyzí říše nežijí po dosažení dospělosti déle než pár dní. Jejich jediným cílem v tomto stadiu je najít si partnera a založit další generaci. Neměli bychom tedy diskriminovat na základě vzhledu, a měli bychom si vážit obou – motýlů i můr. Koneckonců, oba jsou užitečnou, a dalo by se říci i nezbytnou, součástí přírody